Blog

Růst nelze mít, aniž by to několikrát poté neklesalo. Zvláště kapitalistická ekonomika má velký problém udržet si stabilitu, neboť výkyvy a selhávání trhu jsou více než časté. Může za to jak nepředvídatelné a lehce ovládnutelné chování spotřebitelů, tak velmi neflexibilní nabídka i poptávka, což má za následek docela pořádný mišmaš. Pokud by ovšem někteří špekulanti namítali, že za komunistů bylo líp = nebylo, tam to totiž neustále klesalo a nejhorší na tom je, že takový centralizovaný režim a plánované hospodářství s tím nemůže co dělat – jedině, že by všechny ovládali nějakým zázračným tlačítkem, se kterým by taky navolili spotřebu a výdej všech domácností.

Co může zapříčinit pád?

1. Příliš mnoho výrobků bez možnosti odprodeje.

To se ostatně stalo před druhou světovou válkou. Produkce po první světové vzrostla natolik, že sice pár let se na to dívalo dobře a všichni slavili, jenže poté se vyrojil takový malý problém – produkovalo se, produkovalo se až se zapomnělo, že trh je již přesycen a nikde jinde to nechtějí. To mělo za následek nejen braní si půjček a úvěrů na pokrytí ztrát, ale také masové propouštění a zavírání podniků, až se z toho skutečně stala taková nehorázná krize, že padla i burza. A jakmile padla burza, padlo všechno.

1. Příliš málo produktů bez možnosti koupě

Zkrátka nedostatek statků i služeb nejen že brzdí ekonomiku, ale také může zapříčinit až krizi. To se děje většinou u autoritářských a komunistických režimů, kdy centralizace nedokáže dostatečně flexibilně reagovat na výkyvy trhu a vzniká tak silný nedostatek a vznik černého obchodu, který drasticky snižuje jakýkoliv růst státní ekonomiky. A k nedostatku nějakého zboží přičtěte ještě další občanské výkyvy nálad a máte z toho zaděláno na pořádnou revoluci.

Člověk si zkrátka nevybere, něco ho dozajista dožene. Proto je právě volný trh tak citlivý na jakékoliv zásahy, protože jakýkoliv státní zásah do byznysu následně zapříčí a podmíní další zásah, a pak už se to veze. Samozřejmě, někdy selže trh sám, to už se potom opravdu nedá nic než čekat, až se situace uklidní anebo je třeba záchranné sítě. Někteří prognostici říkají, že nynější situace, kdy roste ekonomika i obchod v České republice, nebude trvat dlouho a je jen otázka času, než zase praskne nějaká ta bublina.

Zkušený grafolog dokáže určit z písemného projevu stáří pisatele, někdy i životní styl, hobby, zda jde o manuálně nebo duševně pracujícího apod. Dokonce lze tímto způsobem vyčíst i vážná choroba. Zároveň lze z rukopisu rozpoznat, zda je člověk upřímný, nebo zaujímá strojený postoj a jde o kamufláž. Velmi obtížné je však zjišťování pohlaví, to bylo možné poměrně snadno před staletími, dnes však vlivem některých zženštělých mužů a naopak drsných dívek, co vykonávají mužské profese, se u těchto osob tyto vlastnosti stírají.

Naopak dobře lze určit životní elán a postoj k životu, zda jde o introvertní osobnost, nebo extrovertní. V dnešní době mají však grafologové situaci obtížnější vzhledem k tomu, že mnoho lidí již přestává spontánně psát rukou a častěji ťuká do klávesnice, dopisuje si skrze e-mail a případně tiskne texty na tiskárně.

Nejčastější projevy v grafologickém rozboru

Malé mezery mezi řádky – tito lidé bývají sevřeni předsudky a mohou být poměrně naivní, budou na vás pohlížet jako na vetřelce či nepřátele. Tento jev také značí strach, přílišné uzavření se před světem a někdy i problémy v dětství způsobené traumaty rozchodu rodičů, jejich nesourodého vztahu, despotického otce či matky.

Ostré písmo s nepravidelnou velikostí – značí necitelného a chladného pisatele, který vykonává v životě řadu mechanických činností a v písmu se to rovněž odráží.

Velmi široký styl jednotlivých písmen včetně větších rozestupů mezi slovy – tito lidé zpravidla obtížně navazují partnerské vztahy a někdy postrádají smysl života, který častokrát utápí v hromadění majetku. Bývají to i vášniví sběratelé.

Výrazné kolísání velikosti nebo sklonu jednotlivých písmen a slov – projev spontánního chování, tito jedinci nemají naopak problém ve společnosti, rádi se druží a baví a občas také bývají zneužíváni.

Nitkovité písmo, neostré tahy a nevýrazné úhly obloučků a spodních tahů – jestliže je tento rys spojován s velmi mírným tlakem na psací nástroj, jde o člověka vyhasínajícího, s nízkým sebevědomím, co se nedokáže zabavit a je závislý na vnějších podnětech.

Přeskočili jsme tímto tři první strategie, jelikož pro dnešní svět už jsou téměř nepoužitelné, nebo spíše nejsou dlouhodobě udržitelné v konkurenčním prostředí, které tu existuje v důsledku vysokého množství různých firem zabývajících se výrobou stejného, nebo stejně využitelného výrobku. Zkrátka jde o to, že dokud se taháte s někým o zákazníky, musíte být lepší, aby byli u vás.

Strategie masové personifikace

· Důležité je stále myslet na to, že si zakládáme na komunikaci se zákazníky. Zde využíváme široké individuální komunikace a tím dáváme zákazníkům pocit jedinečnosti. Měl by vědět, že je pro nás důležitý. Avšak stále se zaměřujeme na obrovské množství zákazníků, a proto bude obtížné vytvořit si pro každého jednotlivého zákazníka složku s jeho informacemi, takové si držíme stále jen pro veliké zakázky.
Správný přístup k zákazníkovi založený na vstřícnosti.

Strategie masové kastomizace

· Ke každému přistupujeme individuálně, má u nás účet a my vidíme jeho předchozí nákupy a vytváříme pro něj individuálně přizpůsobený produkt, abychom uspokojily veškeré specifické potřeby a požadavky. Omezeními mohou být osobní přístup a vnímání ceny. Důležitý je kontakt se zákazníkem a vnímání jeho potřeb. Zároveň je kladen důraz na vědomí rozdílného chápání služeb, ceny, vhodného produktu.
· Rozsah produktů i služeb je samozřejmě do určité míry omezen.
Co člověk to názor.

Strategie diferencované kastomizace

· Nyní je toto ten nejvhodnější přístup, ke kterému jsme došli, ačkoli není 100% použit u všech a všude, takže je dále rozdělen dle potenciálního přínosu každého jednoho zákazníka pro podnik. O všech si vedeme informace a s každým se snažíme budovat dobré vztahy tak, aby byli maximálně individuální.
· Čím hodnotnější zákazník, tím více a lepších doplňkových služeb si můžeme dovolit mu nabídnout
· Tento systém není vhodný pro všechny firmy
Každý je důležitý.

Remington, nejstarší americký výrobce zbraní, v březnu požádal o ochranu před věřiteli, tedy několik týdnů poté co došlo ke střelbě na střední škole ve floridském Parklandu, kdy bylo zabito 17 lidí a spustila se intenzivní kampaň aktivistů na kontrolu zbraní.

Podle reorganizačního plánu, který byl schválen dva dny před střelbou v Parklandu, převezmou věřitelé, včetně JPMorgan Chase & Co a Franklin Advisors, vlastnické podíly ve společnosti výměnou za odpuštění více než 775 milionů dolarů dluhu. Společnost Remington také obdržela nový úvěrový balíček ve výši 193 milionů dolarů, financovaný sedmi bankami, včetně Bank of America Corp. Investoři z bývalého vlastníka společnosti, Cerberus Capital Management LP, prosadili fond soukromého kapitálu, aby byl Remington prodán poté, co byla jeho puška Bushmaster použita při střelbě ve škole v Sandy Hook ve státě Connecticut v roce 2012, kdy zemřelo 20 dětí. Představitelé Remingtonu prohlásili, že jeho bankrot by neovlivnil žaloby proti němu, včetně té, jež podaly rodiny obětí ze Sandy Hook. Společnost rovněž jmenuje novou správní radu.

Úpadek Remingtonu byl částečně vyvolán poklesem prodeje zbraní, jelikož zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA zmírnilo obavy zbraňových nadšenců ze zvýšené regulace. Po tragédii v Parklandu vytvořily společnosti Delta Air Lines Inc, Dick\’s Sporting Goods Inc a Walmart Inc vazby se skupinami zaměřujícími se na práva na držení zbraní nebo omezení jejich prodeje. Bank of America již naznačila, že by mohla svůj podíl v záchranném balíčku prodat.

Podle zastánce kontroly zbraní, Igora Volskyho, mají tyto společnosti reálnou příležitost upevnit svou značku, která je v synchronizaci s tím, co zákazníci chtějí nyní a budou chtít v budoucnu. V této souvislosti zmínil právě Parklandskou tragédii, která byla pro mnohé Američany bodem zvratu v postoji ke zbraním. Nešťastní investoři, kteří obvykle považují bankrot za příležitost k co nejlevnějšímu získání vlastního kapitálu z restrukturalizované společnosti, se z velké části straní dění kolem Remingtonu.

Někdy se prostě i mistr utne a na internetu to platí dvojnásob. Někdy je zkrátka třeba vrátit se k základům a znova si je projet, protože bezpečného a bezstarostného chování na internetu není nikdy dost, pojďme si proto společně projít některá pravidla, která nás budou provázet po celou naší túru na internetu.

Hesla a účty

Hlídejte si hesla, účtů a zkrátka přihlašovací údaje vůbec. Jsou vstupní branou do vašeho internetového světa a určitě nechcete, aby se vám tam někdo hrabal bez vašeho svolení. Je důležité dívat se na každého na internetu, koho neznáte, ba někdy i toho, koho znáte, jako na potencionálního škůdce.
a) Nezveřejňujte vaše hesla = nikde vaše heslo nezveřejnujte ani jej nikomu neříkejte, ani nejlepšímu kamarádovi. Hesla nejsou od toho, aby je znal každý, ale pouze daná osoba.
b) Pozor na phishing a SmIshing = pokud se vám někdo ozve s tím, že potřebuje nutně vaše heslo a přihlašovací údaje, automaticky ho pošlete ke všem čertům a pokud je to jakákoliv zpráva nebo email, který vypadá věrohodně vězte jedno – NIKDO PO VÁS NIKDY NEBUDE CHTÍT PŘIHLAŠOVACÍ ÚDAJE, aniž by neměl nekalé úmysly vám nějak uškodit. Žádný administrátor ani šéf sociální sítě, ani jiný další „věrohodný“ post po vás nikdy nebude chtít tyto přihlašovací údaje, i kdyby to mělo být s jakýmkoliv blahorodým úmyslem, jako je ukončení války a nastolení světového míru. Heslo a přihlašovací údaje jsou vaše a vaše budou a ani kdyby daný člověk síť či web vlastnil, tak po vás nemá právo ho chtít. VĚŘTE MI, pokud by ho opravdový vlastník chtěl, tak si ho prostě najde.
c) Bezpečné připojení = nikdy se nepřipojujte na vaše účty, nedej bože bankovní účty, na veřejně dostupných sítích, wifi v restauracích nebo pochybných hotspotech v čekárně místního nádraží – zkrátka nikdy. Nevíte, komu hotspot či wifi patří, kdo se do ní dívá a s jakým záměrem, držte se raději prohlížení fotek a koukání se na videa.

Pokud byste měli jakékoliv podezření, že se něco děje = raději účet zablokujte a máte klid. Zkrátka udělejte to samé, jako když ztratíte nebo vám někdo ukradne kartu. Prostě ji zablokujete a vyžádáte si novou, pro jistotu si změníte heslo. Jakmile si všimnete něčeho divného nebo zvláštního, co ve vašem nastavení účtu dříve nebylo, okamžitě účet zabezpečte, změňte, co jde a hlavně nepanikařte, pokud vás kontaktuje policie prostřednictvím internetu a bude po vás na „nefalšované“ stránce se znakem policie a prezidentem republiky v popředí chtít údaje vaší karty, tak tam prosím nic nedávejte a raději okno zavřete – to platí zejména pro děti, které se prvně vydají na toulky pornografickým materiálem na internetu. Pokud vám začne mizet z peněženky obnos = zeptejte se syna, zdalipak náhodou něco oné „policii“ neplatil.