Pokud se dá o dnešní době něco charakteristického říct, pak je to především to, že je notně nestabilní. A nikdo dnes neví, kam tato nestabilita povede a jaké nemilé následky tato ještě bude mít. Už dlouho se to u nás komplikuje, už dlouhé měsíce nás provázejí radikální omezení, příkazy a zákazy, už dlouho nemáme ani tušení, zda a kdy se dá zase všechno do pořádku. Protože naděje na to, že bude lépe, nyní zrovna nesvítá, a spíše hrozí, že bude ještě hůř. Jakkoliv jsou mnozí z nás v situaci, kdy si myslí, že už ani hůř být nemůže.
Doba nám prostě nepřeje, ekonomika je v krizi a s touto provázané peníze tak rychle přicházejí o svou sílu. Nemají už tu hodnotu, již třeba i ještě poměrně nedávno měly, a vše naznačuje tomu, že budou i nadále pořád bezcennější a bezcennější.
A pokud na to někdo nechce skutečně nepříjemně doplatit, musí si – má-li z čeho – šetřit na budoucí horší časy. Peníze, které dnes člověk neutratí, by si měl uložit na později. Ovšem nejen to. Měl by se i postarat, aby si tyto uchovaly stávající hodnotu, aby se postupně nezměnily jen v bezcenné papírky či drobné kousky kovu.
Jenže způsoby, jak investovat a vydělat na tom, a to dokonce bez rizika prodělku, se dnes hledají jen velice těžko. Běžné bankovní produkty jsou úročené minimálně, případně dokonce vůbec, investiční produkty jsou provázeny daleko častěji ztrátou než náležitým ziskem, a jiná možnost tu zdánlivě není.
Ovšem to je skutečně jenom zdání. Protože způsob, jak v nejisté době své peníze uložit a zaručeně na tom neprodělat, existuje. A není rozhodně neznámý. Už dlouhá řada generací před námi ho znala.
Kdo dnes nechce tratit na mizející hodnotě peněz, pořizuje si za ně investiční zlaté cihličky. Je to přece právě tento drahý kov, který na ceně neklesá, a proto se na něj vyplácí vsadit vždy. A především v dobách, kdy jsou peníze znehodnocovány a prodej a výkup zlata se tak stává vlastně jedinou jistotou. Protože za zlato se dostane vždy tím více peněz, oč jsou tyto bezcennější. A člověk tak má stále stejné jmění. A o to přece jde.